Dopis adresovaný Ludvíku Hessovi (otec českých baby boxů), který pan Ludvík

Když listuji v čísle 4/1964 zjišťuji, že časopis vydává Klub poezie, Praha 8 — Krejčího č. 4, v redakční radě jsou — kromě Vás, E. Machálek, J. Osers, M. Polcar, lektorem je J. Vondřejcová, jejím zahraničním kolegou je J. Fiala, tajemníci redakce jsou R. Šmied a V. Hlásek, grafickou úpravu má na starosti P. Cincibuch a cena časopisu jsou 2 Kčs.

Pokud jste se do funkce (šéf)redaktora jmenoval v roce 1964, redakce Vás v této funkci respektovala a na toto své postavení jste navázal v současnosti, pak jste (šéf)redaktorem řádným.

My, právníci, nazýváme tento projev vůle nevýslovně, t.j. konkludentně (per facta concludentia), za předpokladu, že tento konkludentní způsob nevzbuzuje pochybnosti o tom, jakou vůli chtěl subjekt projevit.

Z popsaného důvodu se dopouštíte stejného omylu i v případě Vítka Nováka — přítele a počítačového rádce, kterého jste si vybral za správce www.divokevino.cz. Ani tento dobrý muž totiž nemá se ,,samozvanstvím" nic společného.

Oběma vám gratuluji k nápadu obnovit vydávání Divokého vína — v šedesátých letech ojedinělého literárního časopisu u nás. Jeho návratem jsme my, jeho pamětníci, omládli o čtyřicet let! V myšlenkách jsme zasedli ke kulatým stolkům s mramorovou deskou v kavárně Slavia, objednali si kávu a zapálili si cigaretu a debatovali o literatuře a umění. A vůbec jsme nevnímali, jak nám přitom zábnou lokty od toho mramoru, o který jsme se opírali…

Ludvíku, díky za to osvěžení.

    Vaše Marta Ehlová